Vše od začátku - 6.část Řízená evoluce, řízená historie. Programování života a lidské bytosti

Jsme časoprostorově vázáni do světa, který se projevuje velmi fyzicky, takže nám nedělalo problém uvěřit, že žádný Bůh nebo duchovní pozadí neexistuje. Aby nám mohli pseudotvůrci nakukat, že žádné duchovní pozadí není a že se vše stalo samo od sebe pouhou evolucí, museli si trochu pohrát s přípravou jejich verze historie. Také byl občas někdo inspirován tak, aby přinesl na tento svět ideje, které zde potřebovali rozšířit. Například se jedná o Darwinovu evoluční teorii.

Evoluce sice probíhá, ale není bez zasahování a inteligentního plánování. Rostlinné a živočišné druhy na této planetě byly naplánované, naprogramované a vymyšlené úplně stejně jako cokoli jiného. I my jsme naplánované a vykonstruované bytosti, které mají zvířecí tělo, protože pro tento druh experimentu bylo zvířecí tělo použitelné a vyhovující. Udělali nás přesně tak, jak chtěli a s našimi těly propojili naše duše. Náš jedinečný duch je spojen s tímto zvířecím tělem, umí ho částečně ovládat a za použití své duše vykonává řadu funkcí a odžívá zde krátký život svázaný s tímto tělem.

Absolutní Bůh tedy oddělil svůj Pozitivní stav od tohoto nového stavu - negativního, který byl tvořen tak, že se vše převracelo naruby. Nechal dostatek energie pro tvůrce jiného konstruktu a sám plánoval, jak potom zařídí, aby se záležitosti vrátily opět do normálu a smysluplného pořádku. Bůh věděl, že s vynalezením zla bude potíž a postupně vzniknou negativní síly, které se urputně budou snažit zničit Pozitivní stav. Původní Stvořitel si tedy připravil určitý Spasitelský plán. Části plánu byly zaneseny do některých biblických knih, ale odkazy na Jeho/Její plán a sliby jsou i v jiných takzvaných posvátných knihách nebo svitcích. Bylo nám slíbeno, že v tomto maléru nezůstaneme a bude zase zařízeno, abychom se vrátili do správného uvědomění si skutečnosti, a tím abychom nalezli život věčný… ovšem s lepšími parametry. Bylo nám slíbeno, že jsme tady pouze dočasně a nic z toho se nebude opakovat.

V následujícím časovém cyklu žádné zlo již nebude, protože otázky a odpovědi týkající se dobra i zla budou už vyřešeny. Všichni budou dostatečně poučeni o všem a nikdo nebude volit nic, co by k negativnímu stavu opět vedlo. Zní to jako neuvěřitelná možnost, ale jen díky tomu, že nejsme naučeni uvažovat správně a jsme stále pod vlivem všech těch lží. Všechny možnosti a volby, které máme, jsou dané. Podobně jako ve hře, ve které je vše připravené a nám zůstává velká míra relativní svobody. Pohybujeme se ve hře, bojujeme s nepřízní osudu tím, co máme a sami vidíme, že leccos nemáme, zatímco jiní to mají. Každý z nás zde něco zobrazuje, nejsme ve spravedlivém světě, kolektivně zobrazujeme obrovské množství různých kombinací všeho možného, aby byl celý experiment vyhodnocen a došlo k nastolení zcela nového typu života pro všechny. 

V mém aktuálním naprogramování existuje dejme tomu 80 reakcí, které mám v nabídce na určitý podnět. Třeba se mi hnusí myši. Řekněme, že budu na dovolené v apartmánu, kde zničehonic uvidím myš. První z reakcí, které se některým ženám nabízí, je začít ječet, aby někdo přiběhl a zachránil situaci. Další možnost je vyskočit na židli nebo na stůl, další volba je zavřít oči a doufat, že se to nějak vyřeší samo. Osmdesátá možnost může být třeba brutální. Vzít například pánvičku a myš vlastnoručně umlátit. Vybíráme z toho, co se nám v mysli nabízí jako východiska. To, co se nám nabízí, není nic náhodného. S tím, co se nám nabízí, se dá do jisté míry pracovat.

Moje máma z myší vyšilovala, ale neječela. Chystala na ně důmyslné pasti. Já to stejným způsobem nedělám. Protože bydlím ve starém domě na venkově, máme momentálně tři kočky čistě pro jistotu. Moje máma neměla možnost koček ve své nabídce, protože se zvířat štítila. Odpor ke zvířatům měl v jejím případě vysokou prioritu při rozhodování, vyřazoval z dostupnosti jiné její nabídky. Já kupříkladu zvířata nezabíjím, ale tolik mi nevadí, když myší masakr zařídí kočky.

Naše uvažování je prapodivné. Stále se k něčemu vztahujeme a různými podněty krmíme svou logiku a jiné intelektuální nástroje. Myši jsou pro mě běhací jídlo pro kočky, nemám žádné výčitky, když naše kočky zdecimují stav myší na našem pozemku. Budu raději, když to budou dělat neokázale a nebudou se s tím chlubit. Budu spokojená, všechno bude na svém místě, jak se mi líbí. Když kočky začnou běhat se sýkorkami v hubě, už mám nepříjemné vlezlé myšlenky na to, co se stalo. Když pak vidím, že kočky vyhazují malé ptáčky z dutiny stromu, dokonce je ani nežerou a jen si s nima házejí pro zábavu, cítím pobouření a mám potřebu kočky seřvat a zakázat jim to. Problém je v tom, že je to nezajímá.

Tento příklad s myšákama není asi ideální, ale pro představu to stačí. Pohybujeme se v potencialitách, kterých jsou celkově miliony až miliardy, ale stejně většinou nevíme, co je nám zpřístupněné, a proto lidé často hledají své hranice.

Dnes žijeme v programu, který vytvořily geneticky modifikované, již transmogrifikované negativní bytosti a měly za cíl vytvořit zcela jiný typ hry - nové reality, která měla nabízet něco jiného, než je pozitivní stav. Proto naše současné nabídky a volby jsou takové, jaké jsou. Proto se tu vraždíme, devastujeme planetu, kořistíme, vysmíváme se jeden druhému, pohoršujeme se nad jinými, jsme lační, egoističtí…

V pozitivním stavu neexistuje možnost volby jako třeba ošukat dceru, zabít sokyni, seřezat manželku, naházet granáty na dům mého souseda, obelhávat lidi, vymyslet podvody, sypat odpadky do lesa… Tyto volby zde máme proto, že je máme v nabídce a také jich jako lidé plně využíváme. Následky toho všeho se musí promítnout do čitelné podoby, která bude sloužit všem bytostem k poučení – co nevolit a jaké volby příště nechtít.  

Toto byla ukázka z knihy "Panika před úsvitem". Pasáž se nachází v samotném závěru, který je pouze doplňujícím textem k příběhu. 

Obrázky jsou tvořené umělou inteligencí na stránce Creiyon.  Tento obrázek jsem pak hodně upravila podle svých představ