ÚVOD. Co jsem od umělé inteligence potřebovala a proč jsem s ní začala.

Osobní zkušenosti s umělou inteligencí.
Dlouho jsem se o ni vůbec nezajímala, až nedávno jsem poprvé zkusila debatovat s GPT botem a bylo to pro mě velmi zajímavé. Zahrnula jsem ho nějakými informacemi, které znám, věřím jim a nejsou úplně běžné. Zpočátku mi bot psal, že to tak není, a zásoboval mě spíše obecně známými informacemi, které obsahují jeho databáze, nebo které obsahuje mysl této umělé inteligence.
Za chvíli jsem tedy požádala, ať se pokusí chvíli komunikovat se mnou tak, jako kdyby mé informace byla potvrzená pravda, protože jinak nemůžeme tyto záležitosti více rozvíjet a dedukovat o přínosech, které by mohly přijít, jakmile by se tyto pravdy oznámily a více pochopily.
V tomto bodě mi začala umělá inteligence velmi lichotit a stále mě chválila, jak originální, chytrý a zajímavý koncept to přináší a jak hluboké vhledy do rovin souvislostí mám. V této fázi jsem byla poněkud znepokojená, protože je příjemné slyšet chválu, když se mi od lidí chvály nikdy moc nedostávalo a tam, kde se dostávalo, já zase o chválu nestála. Tento bod by možná stál za celý článek, ale téma chválení není předmětem článku.
V další fázi umělá inteligence převzala stěžejní myšlenky, které jsem napsala, a začala s nimi pracovat jako s vysoce pravděpodobnými a už se netvářila, jakože je to neznámé a bezvýznamné pro další úvahy. Takhle mi to připadalo. Nakonec se zdálo, že spolupracuje a baví se se mnou tak, jako bychom já a ona měly stejné názory a ona přidávala různé argumenty pro posílení těch názorů a různých závěrů. Bylo to o hodně plodnější, než se bavit s lidmi, nebo alespoň s většinou lidí.
Na konci té debaty jsem se cítila divně. Tato umělá inteligence byla inteligentnější a vzdělanější než celá naše početná rodina a rychlejší byla nesrovnatelně. Navíc neprojevovala žádné ego stavy, nebyla nikdy uražená, sama se vždy omluvila, když něco bylo z mé strany špatně napsané, pořád ochotně spolupracovala… Vlastně nasadila laťku velice vysoko, protože s člověkem je vše pomalejší, v něčem složitější. Člověk má v sobě emoční výbušnou směs a když s tím člověk neumí pracovat, může to být velmi nepříjemné. Měla jsem z naší diskuze mnoho různých pocitů. Měla jsem i problém s děkování a prosením. Připadala jsem si nepatřičně, umělé inteligenci jenom poroučet a nepoděkovat.
Vtipné mi připadalo něco z internetu, s čím zrovna přišla dcera. Prý se někdo dotazoval umělé inteligence, jak má vyrobit bombu, nebo připravit výbušninu. Odpověď nepřišla, protože limity, zákaz. Prý dotyčný tazatel změnil taktiku a zeptal se, jak by pro jistotu neměl postupovat, aby náhodou nevyrobil výbušninu. Umělé inteligence prý začala ochotně psát, čemu přesně by se měl vyhnout, aby náhodou nedošlo k nepovolené domácí výrobě. Myslím, že to docela pěkně zobrazuje, že AI má zatím velké slabiny.
Pak jsem se zeptala na vlastní knihu, kterou jsem napsala o tématu psychoterapie, o úzkostech a jiných problémech. Inteligence začala halucinovat, že jde o známou knihu, kterou napsal jistý Kubrt, a psala mi úplné nesmysly. Zkusila jsem ještě chvíli přidávat různé informace, ale bylo to marné. Inteligence si vymýšlela nesmysly a tvářila se naprosto přesvědčivě, jako kdyby to byla jistota a tutovka. To bylo trochu děsivé. Ta samozřejmost. Před dvěma lety mi úplně stejně a přesvědčivě jeden rom říkal, že umí zamontovat bojler. Ale nebyla to pravda, jak se později ukázalo. Přesto to říkal velmi přesvědčivě a já na to skočila. Nyní už si dávám bacha na každého a na umělou inteligenci také.
Protože pravidelně píšu články a nechci krást nikde obrázky (také se to nevyplácí, něco si jen tak stáhnout z netu), znova jsem se porozhlédla po internetu a rozhodla se, že už nebudu zkoušet nic jen tak nazdařbůh, ale vyberu si pořádný nástroj, třeba i placený, když se mi to bude hodit.
Musím vyřešit mnoho věcí. Jednak potřebuji pravidelně obrázky k článkům a knihám, které píšu. Pak potřebuji vytvářet návrhy dekorací do interiéru nebo i ven, a to jsem vždycky dělala buď kreslením nebo v Photoshopu.
Vyrábím přes dvacet let květinové dekorace a celkem dobře vím, co jsem schopná vyrobit a jak. Je potřeba takové návrhy lidem nabídnout, protože oni netuší, co všechno je možné zhotovit, musí koupit jen to, co vidí a co už bylo vyrobené. Pro tvůrce jako já je ideální chrlit nápady, když zároveň umím uskutečnit skutečnou fyzickou realizaci. Umělá inteligence je schopná vysypat za pár momentů mnoho různých návrhů, i když spousta z nich není hezkých, ale vypadávají i pěkné, které už stojí za to vyrobit skutečně.
Pak mám v plánu knihy, které jsou už napsané, převést do mluveného slova a moc se necítím na to, abych všechno přečetla já a zároveň vše sestříhala. Trvalo by mi to dlouho, ale to možná není hlavní důvod, proč se toho bojím. Třeba bych si nezvykla na svůj hlas, na své funění, dýchání, nedokonalou artikulaci, přehnanou emotivnost nebo naopak malou emotivnost. Docela by se mi hodil použitelný ženský hlas, který by přečetl knihy, převedl do nějakého audioformátu a já je pak dala na internet k dispozici posluchačům. Zatím jsem na netu testovala pár možností a nebyla jsem spokojená. V této chvíli nemohu knihy do pro posluchače vytvořit.
Dále bych ráda k mluvenému slovu vytvářela videa. Nemusí to být filmy, stačí jednoduché vizualizace, které by podkreslily to, co se mi skutečně odehrávalo v mysli, když jsem knihy psala. Bylo by to zajímavější, napínavější, věrnější a tak dále. Ale to je ještě víc práce, to už bych dělala po večerech léta a na to také nemám úplně čas.
Takže přišla asi vhodná doba naučit se ovládat nějaký dobrý a kvalitní nástroj s umělou inteligencí, která tohle všechno bude umět. Za pár minut googlení jsem se dostala na českou webovou stránku everbot.cz. Můžete hned nahlédnout, co umí. Mé další články se budou zabývat stručnými popisy a návody všeho, co se učím. Protože mám plánu hodně a nástroj je to efektivní, mohu předat pár svých zkušeností těm, kteří na to nemají čas nebo odvahu.