O negativních silách - 1.část Falešná hranice, falešný cíl, falešný Bůh a jiné metody. 

Kdysi, když naši spoluobčané utíkali z našeho socialistického státu a hranice byly hlídané mnoha pohraničníky, negativní síly vymyslely velmi zvrácenou metodu toho, jak zkomplikovat útěky lidí za hranice. Jak je pochytat, potom je vyslýchat aby napráskali další své spojence, také jak se jim pomstít a vytrestat je. Finta to byla hrozná, jednoduchá a velmi funkční. Žádný estebák by jí nevymyslel, kdyby nebyl inspirován oblíbenou metodou negativních sil, které zde působí tisíce let. Tyto metody mají vypilované a odzkoušené, takže je zajímavé se podívat, kde se ještě vyskytují a kde jsou používané. 

Dejme tomu, že pan Novák utíkal někudy do západní nepřátelské země.  Předpokládal někde hranici, utíkal nejpíš v noci. Nikde nikdo, musel být ostažitý. Konečně došel k hranici mezi státy. Byly tam ploty a jiná znamení toho, že už je konečně tam. Nyní jen bezpečně přejít a za chvíli bude na svobodě, konečně tam, kam touží odejít. Skoro do země zaslíbené. Ještě vydržet to nebezpečí, zvládnout zbytek plánu a za chvíli už si bude moci pískat na území svobodné země, protože už nebude vadit, že ho najdou vojáci, protože to budou vojáci té druhé země, nebo někdo jiný, to už je fuk. Svoboda je kousek.

Po překročení hranice, narazil pan Novák na vojáky mluvící anglicky, kouřili americký cigarety, žvýkali žvýkačky a měli čokoládu a jiné znaky toho, že jsou zápaďáci. Byl šťastný, že konečně je v bezpečí a odpovídal na otázky, které mu byly pokládány. Zděšení, ohromení a šok přišel až později. Ukázalo se, že hranice byla falešná a naše státní policie vzala na sebe uniformy a hadry zahraničních armád, předváděli se jako cizí státní příslušníci a ve stutečnosti to byli pracovníci systému, před kterými pan tento muž utíkal. 

Když pan Novák zjistil, že padl do pasti, bylo už pozdě. Důmyslnost této prolhané hranice samozřejmě spočívala v tom, že nikdo netušil, že toto někdo udělá. Je to ďábelská past, dalo by se říct celkem přiléhavě. 

Obrovsky ďábelskou past negativní síly narafičily, když vytvořly církev, protože nevěděly, jak se mají vypořádat s šířením informací, které zde zanechal fyzický Ježíš Kristus, než ho lidé zavraždili. Tuto planetu měly pod nadvládou negativní síly, takže jim cokoliv pravdivého z Pozitivního světa smrdělo a bylo to nenáviděné hned. Doufalo se, že myšlenky o pravdě, které zde Ješíš Kristus zanechal, rozmělní se a zmizí. Pak bude zase vše podle nich, ohrožení bude eliminováno. Problémy se uklidí a jejich vláda zde nebude otřesena. Místo úlevy, přišel však průser. 

V peklech, tedy v sídle negativních sil, předpokládali tak nějak celkově, že Ježíš Kristus je důležitý Boží prorok, nebo něco podobného, ale raději ho pekelníci zlikvidovali. Vůbec netušili, že po fyzické likvidaci Ježíše, se duch Ježíše snadno dostane přímo do pekel a zcela ovládne jejich systém. Dalo by se říct, že svým způsobem byl Ježíš Kristus něco jako hacker. Musel proniknout tam, kde sám neoperoval, tedy do negativního stavu. Aby mohl eliminovat zlo a následky toho všeho, co zde negativní síly napáchaly, musel se do toho pustit sám Bůh, ze své pozice, tedy z Absolutní. Ježíš Kristus byla postava, kterou si zde Absolutní Bůh vytvořil a zařídil svou inkarnaci mezi lidské bytosti. Bylo dovoleno, aby negativní síly založily negativní stav na této planetě. Bylo to dovoleno kvůli poučení pro všechny, jaké jsou následky zla a jak vypadá dobro. Bez zkušenosti je vše pouhé teoretizování. Téma je více rozebráno v jiných článcích.

Když Absolutní Bůh skrze ducha Ježíše Krista aktivně kopíroval informace z pekel, aby rozuměl celému jejich programování, v peklech byla panika, ale už bylo pozdě. A ještě ke všemu, na naší planetě se začalo šířit učení Ježíše Krista, což byla pro negativní stav další pohroma, protože se to šířilo mezi lidskými otroky jako lavina, která ovšem měnila srdce lidí a to jim vůbec nevyhovovalo. Navíc Absolutní Bůh zařídil, aby se lidské nitro více pootevřelo a lidé mohli vnímat ve svém srdci něco, čemu říkali Duch Svatý. Absolutní Bůh pracoval, zatímco v peklech rychle vymýšleli, co mají udělat, aby tomu všemu zabránili.

Uvědomili si, že musí sami založit církev a celou jí ovládat, dříve než nad tím ztratí úplně kontrolu. A tak se také stalo. Protože nás oblbují od založení lidstva, vědí jak na to. Myšlenky o pravdě a o podstatě života postupně degradovaly, negativní síly si vše přizpůsobily svým metodám. Sice byly během historie různé problémy s kacíři, u nás třeba s Janem Husem a jinými, ale celkově to měli docela pod kontrolou skoro dva tisíce let. 

Během této doby, mistrovky rozehrávaly tyto síly své oblbovací hry -  na falešné hranice, na falešné cíle a jiné fejkové záležitosti.

Typickým vzorcem je hra na hodného a zlého policajta. Falešná hranice mezi státy je velmi osvědčená.  Dohromady, jako mix těchto metod, vykraftily tyto síly zlé démonické bytosti, které jsou schopné okázale posednout člověka a všichni zjevně vidí, že ten člověk je posednutý nějakým zlem. Předtím nebyl, ale teď je.  Rozdíl musí být markantní, aby to lidi praštilo do očí. 

Démonický tvor nebo potvora řve, dělá cirkus, umí zázračně měnit projevy posedlého těla a tak. Každému je jasné, že tohle něco přišlo z pekel, je to nějaký zlý, strašidelný a bohužel mocný. Potvrzení zla tedy existuje a je zarámované do toho, co vidíme na této posednuté osobě.  Zlo přislo odněkud z jiného prostoru, vlezlo sem do tohoto těla. ale nebylo tady. Vzniká iluze, že tady je to hezký pěkný a zlo je jinde, tam v peklech. A pak přichází další fáze této hry.

Přichází katolický vymítač zla (přitom většina potentátů církve jsou inkarnovaní démoni a zde si užívají a plní svou misi). Vymítač ďábla je logicky protistrana zla, takže vymítač je logicky zástupce dobré strany, ze které mají v pekech strach. Takhle to začíná vypadat pro pozorovatele události.  Jakmile kněz-vymítač vítězí nad zlem a démonem, který posednul danou osobu, démon se vrací údajně zpátky do pekel a tady zase hezký pěkný. Hrdinný kněz, nejlépe s nějakou tou malou lidskou slabůstkou, odchází vyčerpán do svého poloasketického života a má opět znovunaleznou víru, že Bůh je s ním a on je jeho služebníkem zde. Negativní stav ví, že s těmito záhadami a temnostmi musí šetřit jako se šafránem, protože lidé by z toho přestali mít strach, ztratil by se ten potřebný respekt, který byl za těch mnoho let vybudován. Proto takováto extrémní divadla dělají jak je potřeba. Mají i jiné triky, ale o těch jindy.

Hra na dobro a zlo byla dlouhou dobu zarámovaná do těchto představ, minimálně zde, na půdě, kde církev páchala svá hnusná svinstva a občas musela udělat něco dobrého pro lid. Kdyby služebníci církve byli jenom zlí a temní, lidé by to prokoukli a bojovali by, aby se z područí a ovládání dostali. Negativním silám toto oblbování vychází a prochází po celá tisíciletí, ale každá hra jednou končí. Bylo dovoleno, aby se to odehrálo, ale balí se krám a negativní síly mají teď velké strarosti, jak z toho vykličkují. Naštěstí je zde Absolutní Bůh, který má věci pod kontrolou ve svém království, ale i zde. Všechny triky negativního stavu budou odhaleny tak, aby byly lidmi rozpoznány, vše je jen otázkou času. Nemůže to být moc husté, proto se věci z mého pohledu vlečou, ale bylo slíbeno, že to bude trochu popohnané a zkrácené, aby nadvláda negativního stavu a jejich závěrečné číslo netrvalo moc dlouho. Všimněte si, co říká papež, kdo vyhrožuje jadernými útoky a vyhlazováním celých měst a jak je obtížné cokoliv změnit k lepšímu. Nechativní stav musí vyhrát, aby bylo zobrazené, co to vlastně znamená, když společnost nestojí na pravých duchovních základech. 

Jestli někoho urazilo, že církev není tak špatná a jsou tam i hodní kněží... ano. Jsou tam i hodní kněží. Pár jich tam je potřeba, aby to církvi vůbec někdo žral, Míra lží a pokřivení všeho, co zde Ježíš Kristus zanechal, je obrovská. Ti  praví následovníci Ježíše Krista museli vydržet a zobrazovali svůj boj s církví, který určitě nebyl jednoduchý. 

Hra na církev Boží,  hra na americké vojáky a na hra na hranice, na hodného a zleho policajta, hra na posednutého a vymítače... to jsou osvědčené techniky, které se používají zas a znova a můžeme je nacházet v dalších a dalších modifikacích. O jedné napíšu v příštím článku, bude se týkat satanismu v heavy metalových kruzích. Půjde o úvahu nad tématem, nikoli o investigativní pátrání a fakta.