Matrix, film, který nás nejen informuje, ale také zavádí. Ukázka z knihy Panika před úsvitem

Malá úvaha z knihy:

Film Matrix je už kultovní záležitost. Lidem velmi pomohl v představování si toho, že zde existuje nějaká umělá pseudorealita, ve které žijeme. Ve filmu jsou však podprahová sdělení působící na naši mysl tak, abychom ve skutečnosti z této pseudoreality nechtěli už odejít. Žít v otroctví Matrixu, jevilo se ve filmu vlastně jako lepší a výhodnější. Matrix byl na pohled i na prožívání sice lehce ošuntělý, ale jsme na něj zvyklí a máme pocit důvěrné známosti. Odpojit se od Matrixu znamenalo žít uprostřed nějakých starých železných vraků, žrát hnusné proteinové kejdy podobné zvratkům, chodit ve smradlavých roztrhaných hadrech někde v hlubinách země a poplácávat se s kamarády po zádech - během boje za osvobození lidstva.

Kdo by ve skutečnosti chtěl opustit tento barevný krásný svět proto, aby žil někde hluboko v podzemí, aby žral ty hnusy, když náš jazyk má rád dortíky, stejky, žluté banány nebo voňavý chleba? Jsme tak naprogramováni svými stvořiteli, aby nám to chutnalo. Kolik nadšenců by opustilo tyto delikatesy pro naše smysly, kdyby pak měli žít v tom hnusném smradlavém pekle, ale měli by pocit, že jsou osvobozeni a nezotročeni? Film ve skutečnosti lidem říká, nikdy nekonvertujte. Nikdy. Protože Vás tam nic nečeká. Tady je ten pravý krásný život. Navíc osvobodit se z Matrixu znamená jenom bojovat, střílet, kosit všechno jako Neo, protože to je prostě nutný. Ale kdo chce kosit všechno jako Neo, propadne se také do negativního stavu. Jsou to všechno rafinované záležitosti, různé pasti pro mysl.